„…Dobrý cestovatel nezanechává žádné stopy…“ – Tao Tse Chung

DLOUHÁ CESTA, OPRAVDU DLOUHÁ — NAŠE CESTA, NÁŠ SEN!

Někteří sní o kariéře, velkém autě nebo krásném domě, někteří o úžasné ženě, bílých plážích, vysokých horách a vzdálených krajinách. Bohužel pro mnohé zůstává sen jen fantazií, navždy nereálný. My jsme se rozhodli splnit si svůj sen! Chceme nadechnout vůně Afriky, vidět její exotickou přírodu, sledovat nespočet východů a západů slunce, cítit savanu a akácie a nejen zažít svobodu, ale vše, co s sebou cesta tímto kontinentem přináší – i to negativní.

Myšlenka vyrazit do Afriky vznikla už před několika lety, ale byla chvíli odsunuta kvůli Novému Zélandu – také daleké zemi na druhém konci světa, plné skvělých lidí a impozantní přírody, ale ne tak exotické a dobrodružné jako Afrika. Po návratu do „stresující“ Evropy však touha po svobodě a nových zážitcích rostla a rostla.

Ještě jsme neměli konkrétní představu, kdy, kde a jak Afriku projet, ale „bubny buše“ v našich hlavách zněly čím dál hlasitěji, až jsme věděli, že něco musíme podniknout! Únik z „volání divočiny“ prostě není možný. Nejdříve jsme chtěli zapojit se do dobrovolnického projektu v národním parku, starat se o zvířata, ale po důkladném průzkumu internetu jsme zjistili, že většina peněz by asi skončila v kapse administrativy. Platíte hodně, pracujete zdarma, platíte ještě letenky a kapesné a nakonec to celé slouží jen k naplnění pokladen managementu místo skutečné pomoci… takže jsme tento nápad zavrhli.

Rozhodli jsme se jít vlastní cestou, úplně sami! Zpočátku jsme chtěli jet jen z Jihoafrické republiky do Keni, ale pak jsme „narazili“ na Overlander Network – stránku pro lidi, kteří přejíždějí kontinenty ve svých autech – a myšlenka se zrodila! Proč jet jen kousek, když můžeme projet celý kontinent? Jeeez, jak jsme byli nadšení touto perspektivou dobrodružství!

A tak je to teď: pokud pojedeme autem, projedeme celou délku jednoho boku kontinentu. Rádi bychom přešli Afriku od jejího nejsevernějšího bodu „Ras Ben Sakka“ v Tunisku přes Libyi, Egypt, Súdán, Etiopii, Keňu, Tanzanii, Malawi, Zambii až k nejjižnějšímu bodu Afriky, který není „Mys Dobré naděje“, ale „Mys Agulhas“ v Jihoafrické republice.

Na této cestě doufáme, že se hodně naučíme o africké kultuře, jejích kmenech a lidech, kteří jsou tak odlišní od nás Evropanů, o jejich tradicích a že uvidíme jejich štěstí i starosti. Chceme na vlastní oči vidět, jak moc se mediální klišé o humanitární pomoci liší od reality, a jak například 1 EUR dokáže vyléčit dítě od slepoty! (Ne, nejsme blázni… jen cituji reklamu.)

A divoká zvířata? Jaaaaa, nemůžeme se dočkat, až uvidíme první slony, velbloudy, lvy, antilopy, krokodýly a hrochy, které zatím známe jen ze zoologických zahrad! Doufáme, že jich uvidíme nespočet, než bude pozdě a lovci a pytláci je všechny zastřelí.

Lidé kolem nás mají různé názory. Naši rodiče sice myšlenku úplně nesdílí, někteří se ptají, zda jsme nepřišli o rozum, jiní by s námi rádi jeli. Většina však má stejný názor jako my – že to bude cesta plná dobrodružství, zážitků a nezapomenutelných okamžiků, ale i možných problémů, a že budeme muset spoléhat jen na sebe. Cesta jako tato nám dá něco, co nám nikdo nikdy nemůže vzít a co zůstane navždy – něco, co zde v Evropě nenajdeme. Některé naše pohledy se změní, a stejně tak náš život.

Naše cesta nás nejprve zavede do Itálie, kde nás pohltí velká loď a – doufejme – vyplivne suché na africkou půdu – do Tuniska! Po okružní cestě touto zemí se nějak vměstnáme do auta s průvodcem, který nás povede Libyí – bohužel je povinné ho mít. Večer pak budeme sedět u ohně tři a opékat klobásy (ale žádné vepřové! A žádné pivo! :o() – tyto věci jsou v Libyi přísně zakázané, takže se ani nesnažíme něco pašovat, jinak bychom končili v libyjském vězení!

V Egyptě chceme vidět mnoho fascinujících oáz, zbytky starověké egyptské kultury a projít se podél Nilu. Z této země mocných pyramid „přeplaveme“ Velké jezero Násir až do Wadi Halfa v Súdánu (nedávno zde objevili třetí největší podzemní jezero na světě). Odtud doufejme bez větších problémů překročíme Nubijskou poušť a setkáme se s některými z nejtmavších obyvatel Afriky, než dorazíme do další fascinující země plné kontrastů – Etiopie! Toto vysočina, známá svou výbornou kávou, je plná různých kmenů a kultur.

Poté sjedeme „dolů“ do Keni, kde navštívíme majestátní Massajové a ochutnáme jejich čerstvě pečené kozí maso, než se vydáme do národních parků a dále do Tanzanie, země majestátního Kilimandžára, který se budeme snažit zdolat.

Po takovém výstupu si chceme odpočinout v Malawi, sedět u jezera a ochutnat jejich národní pokrm „Chambo“. Následují možnosti: nejdříve Zambie a úžasné Viktoriiny vodopády, nebo zkusit rybolov na dlouhých plážích Mozambiku? Na pořadí nezáleží, chceme vidět všechny země jižní Afriky – Namibii s červenou pánví Etosha a Skeleton Coast, Botswanu s nedotčenou přírodou…

Jihoafrická republika bude pravděpodobně naše poslední zastávka, možná nejznámější země této části světa… znáte „Mys Dobré naděje“, objevený v roce 1488 portugalským mořeplavcem B. Diazem, ale věděli jste, že opravdu nejjižnější bod je „Mys Agulhas“? Ne? Nevadí, pošleme fotky!

Naše cesta není o rychlosti ani o tom, kdo dříve dorazí do Jižní Afriky (zdá se, že je to dnes velmi módní!), ani o odškrtávání zemí z seznamu („ano, byl jsem tam, ale nic nevím“). Pokud hledáte rychlou cestu Káhira–Kapské Město a atrakce, mrkněte na jiné stránky. My chceme zažít a opravdu prožít.

V každé zemi se chceme setkat s místními, poznat jejich zvyky a tradice a zanechat za sebou stopy v písku a vzpomínky na dobrá setkání, nikoli samolepky! Pokud to cítíte stejně… vítejte v našich denících!

Doma pak chceme své zážitky sdílet – nebojte, nebudou to příběhy o tom, jak je tento kontinent nebezpečný a smrtící… to necháme na médiích! A i po všech těchto zážitcích nám stále chybí jeden – mořská nemoc! Proto pojedeme (pokud to půjde) lodí a společně s naším „bumblebee“ se vrátíme domů, abychom si byli jisti, že nám nic neuniklo!

Podívejte se na naši cestovní mapu:

Legenda k mapě