DIVOKÁ CESTA - NAPŘÍČ AFRIKOU 2008-2017

“…Žij jako bys měl zítra zemřít, uč se jako bys měl žít navždy…. (Mahatma Gandhí)

Před několika lety nás svedla dohromady stejná záliba - cestování. Potkali jsme se na Novém Zélandu, kde jsme oba dlouhodobě pobývali. Spojuje nás láska k cestování, přírodě, jiným kulturám a poznávání. Po návratu do šedivé Evropy jsme se shodli na dobrodružnější výpravě. Rozhodli jsme se jet do neznáma, na kontinent, který lidé buď milují nebo nenávidí.

Plánovaných šest měsíců se protáhlo na deset a to stačilo na to, aby se nám Afrika nadobro vryla pod kůži. Lákala nás dál, poznávat více a další zajímavá místa, potkávat nové lidi a užívat si dalších a dalších východů a západů horkého afrického slunce. Po první cestě jsme nechali auto v JAR a od té doby pendlujeme mezi stresovou Evropu mezi Evropou a exotickou Afrikou, kde většinou trávíme převážnou většinu roka.

Kromě zajímavých míst, zákoutí a cest jsme poznali také spoustu nových lidí, nejen těch dobrých. Cestování nám dává jiný pohled na svět, přehodnotilo nám priority a také nám ukázalo jaké to opravdu tam venku je, jiné životy, jiné kultury ale také skutečnost, že media nám prezentují mnoho míst jinak, než si to takové místo a lidé opravdu zaslouží.

I přesto, že cestování je náročná práce a není to vždy jen ráj, užíváme si jej vždy naplno. Snažíme se každou navštívenou zemi poznat jak nejlépe to jde, abychom ji opouštěli s pocitem opravdového poznání a porozumnění tamnější kultuře a životu. Důležitá je pro nás plnohodnotná kvalita, ne kolik zemí navštívíme, ale jak je dalece je poznáme.

Na své cesty si vyděláváme sami a protože Afrika není levný kontinent, tak za příspěvek na výpravu nabízíme místo v autě někomu, kdo by ji rád poznal a nemá k tomu odvahu.

O poznatky a zážitky se rádi podělíme s ostatními ať už besedou z málo navštěvovaných zemí, nebo jen setkáním či emaily. Rádi si o tomto kontinentu povídáme třeba jen u dobrého čaje nebo chlazeného pivka

Andrea

Rodačka z Karlovarska
První velkou a prozatím asi časově nejdelší cestou za velkou louži byl "výlet" na Nový Zéland, kde téměř dva roky žila a také procestovala všechny tři ostrovy (Severní, Jižní a Stewart Island). Tam také plně propukla nevyléčitelná nemoc "cestování". Po návratu nějaký čas trávila doma, ale cestování je droga, při jejímž nedostatku se projevují silné abstinenční příznaky, a toulavé boty asi nikdy nezůstanou v klidu.

A tak se v šedivé Evropě jednoho podzimního dne roku 2005, hned po návratu ze Zélandu, zrodil skvělý nápad. "Cesta po Africe". Taková cesta není jen tak, přípravy jsou náročné a především nákladné. Je několik možností, jak na takovou cestu získat prostředky... Oni si vybrali tu práci, cestovat jedou přeci především pro sebe.

Pracovně procestovala Velkou Británii a Severní Irsko. Než se pustili do neznáma na jih zeměkoule, nějakou dobu spolu s Reném žila ve Švédsku poblíž dvou obrovských jezer Vättern a Vänern. Necestovat po svobodné zemi jakou je Švédsko a Norsko by byl hřích, tak i tady pomalu přes všechna zákoutí Laponska, za permanentního slunečního svitu a neutuchujícího denního světla vystoupali až k nejsevernějšímu mysu Evropy.

Miluje rozmanitost kultur, krásy přírody a osobitost zvířat bez zášti. Poznávání, získávání zkušeností a svoboda je jednou z nepostradatelných součástí jejího života. Kromě cestování je její velkou zálibou potápění a pro ženské ne zrovna běžné aktivity, jako je například střelba, řízení motorových lodí a nebo také "stará" auta.

Na cestách po Africe jí byla přiřknuta funkce zapisovatele, úředníka, plánovače a fotografa. A s jejím (prý) chutným kuchařením bude udržovat expedici naživu a chránit jí před hladověním. Ale ani na toto není sama.

René

Je dobrodruh z německého Durínska.
Na cestování a poznávání má vlastně i vzdělání. Hned na počátku se ale vzdal práce pro cestovní kanceláře a sám se rozjel do světa získávat zkušenosti a poznávat krásy a kultury jiných zemí - Kanada, Thajsko, "aboridžinskou" Austrálii a maorskou kulturu Nového Zélandu.

Atraktivnímu nápadu jakým je cesta po Africe zřejmě nelze odolat. Bez náročného přemlouvání souhlasil a jak je jeho zvykem, hned se pustil do příprav, pro začátek to byl výběr auta, po té úprava, oprava a vybavení.

Spolu s Andreou pracovně procestoval Velkou Británii, Skotsko a Severní Irsko. Při pobytu ve Švédsku přejeli napříč i tuto nádhernou skandinávskou zemi, od jihu pomalu mezi soby a losy prokličkovali až na nejsevernější North Cape.

Vzdělávání a zkušenosti jsou pro něj stejně důležité jako svoboda, poznávání a dobrodružství. Svůj volný čas vyplňuje i dalšími zálibami jako je čtení knih různých žánrů, uměleckou kovařinou a fotoartem. Vedle cestování a potápění jsou jeho největším koníčkem "stará" auta východního bloku, kterým věnuje nejen volný čas, ale i svou kreativitu.

Na expedici byl pověřen důležitou funkcí řidiče, mechanika a ochranky, ale také fotografa. A svým uměním přispívá i na kempingový stůl v podobě výborné večeře.

ZPĚT NAHORU